Lékaři, firmy, instituce

Kontakt

Oficiální název:
Obec Rozstání

Adresa:
Rozstání 77
798 62 Rozstání

Telefon:
+420 582 395 417

E-mail:
rozstani@rozstani.eu

Poloha obce

Mapa polohy obce

Historie a současnost obce

Historie obce

Jméno Rozstání je odvozeno od kmene -sta- jako názvy mnoha jiných obcí. Roz- je předložka příslovečného určení s významem “na různé strany“. Jméno Roz-stání znamená tedy roztroušenou, nesouvislou vesnici. Svelkou pravděpodobností, že jde o ves kolonizační, jež byla založena ve 12. nebo 13. století. Kolonisté napřed museli vykácet les a na plochách tím získaných začali hospodařit. Mýcením získali půdu v tratích, jejichž jména jsou dokladem, že zde předtím býval les. Jsou to trati: Studnický hájek, Zásek, Paseka a Kněží hora. Jaké národnosti byli nejstarší obyvatelé Rozstání? Samo jméno Rozstání je původu slovanského. Jména usedlíků zaznamenaná v roce 1590, jsou až na nepatrné vyjímky (Bureš-Bursch) rovněž slovanská. Zvon z r. 1492, ulitý pro rozstánský kostel, má český nápis. Také trati rozstánských polí mají, jak již bylo uvedeno názvy slovanského původu. Tato fakta opravňují k tvrzení, že nejstarší obyvatelstvo v Rozstání bylo slovanské. A byli-li snad původní kolonisté Němci, pak jich bylo rovnoměrně málo a slovanský živel brzy úplně převládl. V nejstarších dobách byly osudy té které vsi spjaty s osudy vrchnosti, které ves náležela. Tak tomu bylo i u Rozstání. První zmínka v dějinách se děje o Rozstání v r. 1358, tedy za vlády Karla IV., kdy ves patřila Ješkovi z Rájce a jeho dvěma bratrům. Všichni tři prodali Rozstání r 1368 panu Přibíkovi z Křetína. R. 1390 - 1392 koupil Rozstání majitel panství plumlovského Petr z Kravař. Pánové z Kravař drželi majetek až do roku 1490. Tehdy získává panství plumlovské, spolu s obcí Vratislav z Pernštejna. Tak se na jedno století panství dostává do vlastnictví jiného mocného rodu - pánů z Pernštejna. V roce 1592 zadlužení Pernštejnové postoupili v zástavu obec spolu s dalšími (Otinoves, Hartmanice), pánům z Drnovic, kreří vlastnili i Rájec. V roce 1618 získal ves Rozstání, spolu s dalšími, již jmenovanými pan Maximilián z Lichtenštejna a od r. 1722 se stala trvale součástí plumlovského panství. Pro dějiny Rozstání znamená nejvíce z rodu Lichtenštejnů Josef Václav Vavřinec, který zde postavil kostel, a jeho nástupce František Josef, který jej vyzdobil. Stejně jako pro mnoho dalších obcí na prostějovsku byly i pro Rozstání hotovou pohromou války. Nejprve to byla válka 30-letá, ale i v dalších stoletích se válečné útrapy obci nevyhnuly. Roku 1873 byly na Drahanské vrchovině pořádány velké císařské manévry. Při této příležitosti projížděl Rozstáním i císař František Josef I. s arcivévodou Albrechtem. Největší pohromou však byla II. světová válka, při které potkalo Rozstání stejně jako okolní obce násilné vystěhování a vysídlení obyvatel v důsledku vznikající vojenské střelnice na Drahanské vrchovině. Rozstání bylo vystěhováno ve 3.etapě spolu s obcemi Drahany, Bousín, Repechy, Březina a Nové Sady. Všechny domy, včetně fary (č.13) musely být do 25. září 1943 předány Němcům. Když se obyvatelé po dvou letech vraceli domů, doslova stavěli svou obec z ruin.

Historie kostela

Původní farní kostel byl stejně jako nynější zasvěcen sv. archandělu Michaelovi a jeho datace se uvádí okolo r. 1391, kdy byla zároveň založena i fara. Patronem se stal Petr z Kravař. Od té doby až do r. 1618 chybí jakákoliv další zmínka o duchovní správě. Roku 1492 byly zhotoveny dva zvony, z nichž jeden r. 1729 pukl a druhý zasvěcen sv. Michaelovi zůstal. V 16. stol obsadili farnost nekatoličtí duchovní, kteří zde působili tajně ještě takřka celé 17. století. V roce 1633 si určický farář stěžoval na konzistoři, že lidé z Rozstání málo navštěvují bohoslužby, protože se tam tajně zdržuje nekatolický duchovní. Farnost tak byla pro malý počet lidí zrušena a přifařena nejprve k Jedovnicím, pak k Určicím a nakonec r. 1688 k Drahanům. Roku 1672 zde už farní budova nestála a drahanský administrátor zde přijížděl vždy na 4. neděli v měsíci na koni, aby odsloužil mši svatou. Starý kostel byl pro svou sešlost r. 1768 zbourán. Základní kámen k novému kostelu byl položen 27.dubna 1768. Zednické práce byly dokončeny až v roce 1773. Nový kostel sice stál, ale byl prázdný. Pořizování vnitřního vybavení trvalo až do roku 1781 a v tomto roce byl 30. září posvěcen. Roku 1786 se započalo s výstavbou farní budovy. Kostel a fara značně trpěly vichřicemi a jinými pohromami, což si vyžádalo časté opravy. Roku 1891 byla věž, původně vysoká 24 m, zvýšená o 12 m a křidlicová střecha nahrazena plechovou. Od roku 1785, kdy byla v Rozstání zřízena samostatná duchovní správa se tu až do vystěhování vystřídalo 20 kněží.